Úryvek o odpuštění a síle ženy

Něco, co právě v této zlomové době potřebujeme všechny vědět...

Rozhovor jedné z hlavních hrdinek 2. dílu Legendy o Dagad Trikonu, Tracy, s moudrou stařenou z kmene Tuaregů, s níž se setká vysoko v alžírských horách v oblasti Assekrem, což znamená "Konec světa"...

Proč sedíte ve dveřích mého pokoje?"

"Protože je to portál a portál jsi i ty."

"A vy jste taky portál?"

"Ano, a proto jsem za tebou přišla. Vyslechni mě prosím.

My jsme ženy."

"Ano, to jsme."

"Jsme ženy a jsme tajemstvím. Jestli své tajemství nerozluštíme, tento svět zahyne; tento svět již hyne."

"To je to jenom na nás? Cožpak v tom nemají nějakou úlohu i muži?"

"Muži? Vždyť ti se rodí z nás! Dáváme jim život, dáváme bez ptaní. Vyživujeme je a nosíme. Jenom už nevíme, jak je upevňovat a utvářet. A přitom my jsme nositelky lásky. Muži sice taky dokážou milovat, ale jen tehdy, když to dokážeme my. Zatímco my jsme toho schopné, i když oni nemilují. Chci říct, že takhle to kdysi bývalo a tohle je ten rozdíl mezi námi. Ten umožňoval, že láska mohla vyklíčit a růst i na ne zrovna nejúrodnější půdě. Jenže to tajemství, jak obdělávat půdu lásky, je dneska ztraceno. Protože ženy už neumějí milovat tak jako dřív."

"A v čem spočívá to tajemství?"

"Ve schopnosti odhalit zářícího ducha těch, které milujeme. To ale umí jen bezpodmínečná láska. My máme schopnost přeměnit svět srdcem. Když dokážeme vyzařovat sílu skutečné lásky, pak to ti nejlepší z mužů dokážou taky. Budou v tom schopni růst. Nejsou tak komplikovaní, mají v podstatě jednoduché, ale dobré srdce, schopné opravdového, nesobeckého citu. Jedině když to pochopíme a probudíme v sobě to dávné umění, budeme se cítit naplněné. Pak uvidíme, kolik krásy bylo a je v těch, které zakrývaly stíny Zlého. Jen když my prozařujeme je, mohou oni prozařovat svět."

"No ale tohle se teď neděje, že? Myslím v reálném světě."

"On tenhle ,reálný svět' totiž není ani trochu reálný. Je to jen velikánská iluze, kterou si lidé kolem sebe nafoukli jak balón. A ten už brzy praskne. Ale máš pravdu, mnohé z nás žijí ve skrytém pekle přenešťastných vztahů, plných přetvářky a nesplněných nadějí. Vedle sebe, ne spolu. Víš, ženy si často myslí, že je lepší tiše trpět než odhodlat se odstranit tu žábu na prameni, způsobující jejich trápení. Stíny Temna, které působí proti univerzální síle opravdového ženství, proto útočí právě na nás. Napadají naši schopnost fungovat jako portály, jimiž teče do světa boží energie. A tahle energie je láska."

"Lásku, o které mluvíte," obrátila se Tracy k stařeně, "řada dnešních žen prostě nemá v hledáčku. Jsou často bezcitné, panovačné, přesvědčené, že jsou úžasné a ďábelsky chytré."

"To bude tím, že se ještě nesetkaly s ďáblem, zatím... Vypadá to, že tenhle úpadek ženské síly dosáhl takového měřítka, že kvůli tomu podvádíme samy sebe, prodáváme se a používáme laciné triky, aniž bychom tušily, kdo a co je za tím. Snažíme se získat lásku mužů způsoby, které je spíše odrazují. Nechápeme, že napáchaná škoda jde do daleko hlubších úrovní - od ztráty sebeúcty až po rozpad rodiny a vztahů mezi ženami a muži. Prohráváme, neboť se tuhle gigantickou bitvu, dosahující bezmála vesmírné úrovně, snažíme vybojovat ne pomocí srdce, ale pomocí ega, neschopné svým partnerům odpustit a dát jim tolik silné, opravdové lásky, že v její přítomnosti nezbude ani místečko pro jakékoli projevy temných sil. V té obrovské bublině iluzí, které dnes lidé považují za svůj život, je všechno úplně naruby! A proto řekni ženám, že nelze vinit muže. Že nelze vinit nikoho. Že má-li se ten začarovaný kruh prolomit, my ženy jim musíme odpustit. A sobě také. Ale srdcem, ne hlavou."

"Je to opravdu jen v tom? Vážně myslíte, že by tohle mohlo fungovat?"

"Nebude to fungovat pro všechny, protože cesty lidí se teď rozdělují. Vznikají zde dvě rasy a obě jsou bedlivě sledované. To platí pro muže i pro nás ženy. No a to rozdvojení je vlastně soud. Někteří se budou vyvíjet dál pomocí síly lásky. Jestli ji svým mužům začneme dávat bezpodmínečně, aby se v jejím světle vzpamatovali a probrali, což mnozí dokážou, bude to naše velké vítězství."

"A jakým portálem jsem já?" zeptala se Tracy. Ale hlas, který odpověděl tentokrát, nepatřil tuaregské stařeně. Byl to hlas ze vzdálených časů:

"Ty jsi portálem spojujícím legendu a tento svět. Seber své síly ženy. Měj odvahu a plnou důvěru v sebe - v to, že jsi portálem lásky z hvězd. Lásky z nebe. Ona existuje, jenom ji najít. Najdi tu sílu v sobě a těš se z ní. Řekni všem, že jsou portály té nejmocnější síly; musí v sebe jen uvěřit a pak přemění tento svět."